Korejský výlet

Jižní Korea kolem dokola

16.10 Wolchusan, Tapsa

Fotky:

PřírodaRáno jsme se nasnídali a nachystali na výlet do kopců. Při přeparkování auta jsem příliš spěchal a protože jsem měl zamlžené zadní sklo, tak jsem se zlehka opřel zadkem auta o strom. Přesto, že to bylo sotva slyšet a nárazníku se nic nestalo, tak se na něm objevila odřenina a odloupl se kousek laku. Po chvilce chůze v lese jsme se dostali na sluníčko, které potom svítilo celý den. Zajímavá byla cedule, na které bylo, kromě běžných varování co nesmíme ještě nápis „No Shamanism“. Takže jsme se rozhodli, že dnes žádné rituály provádět nebudeme. V Koreji se sice často platí za vstup do přírodního parku, ale za to jsou v parcích všechny cesty v perfektním stavu a vedou do míst, kde byste normálně bez horolezeckého vybavení vůbec nedostali. První zastávkou byl vysoký vodopád,Vysutý most který měl u své paty pramen vody svedený do kohoutku. Vzhledem k tomu, že nebylo moc vody, tak vodopád spíše kapal. O 100 metrů výš jsme uviděli největší atrakci tohoto parku a to 50m dlouhý vysutý most, který vedl z jednoho kopce na druhý. Postupně jsme vystoupali až na vrchol kopce do výšky 743m, kde jsme udělali spoustu vrcholových fotografií. Po druhé straně kopce jsme se dostali až k vysutému mostu, ze kterého byli opět nádherné výhledy do údolí. Na konci výletu, když jsme se vraceli k autu, jsme viděli právě vznikající buddhistický klášter. Byla tam socha Budhy schovaná v igelitovém domečku, kterou hlídal mnich a vedle dva dělníci chystali základy nového kláštera. Za celou dobu jsme potkali jen asi 10 lidí.

Po svačině jsme pokračovali v cestě na sever směrem k Soulu. Další zastávkou byly dvě menší zahrady u města Gwangju, které podle průvodce měli být zajímavé, ale příliš k vidění nenabídly.

Hodinu před setměním jsme se dojeli k templu Tapsa, který patří k těm opravdu nádherným a nachází se v parku Maisan. Vstupenku jsme si koupili jenom s Renatou a Tomem, Pavel oblečený v běžeckém kamsi vyrazil. Asi po 1 km chůze jsme se dostali až prvnímu z chrámů, který byl celý pozlacený a to včetně soch, které byly kolem. V Koreji to je celkem neobvyklý pohled – většina chrámů je barevných, ale zlatý jsme viděli poprvé. U přístřešku, kde byl tradiční zvon bylo přivázáno několik psů a štěňat. Nezjistili jsme zda jsou tam jako hlídači nebo jako mazlíčci. Pokračováním po cestě jsme se dostali do nádherné soutěsky, kde na jejím konci byl další templ. Všude okolo byly vyskládány pyramidy z kamenů, některé dokonce ve výšce na skalách. BubenVýhledy byly skutečně impozantní. V horním chrámu se mniška modlila a zpívala za tlukotu do malého bubínku. Atmosféra zdůrazněná stmíváním byla opravdu nádherná. K dalšímu chrámu jsme došli už za úplné tmy, takže jsme se jenom porozhlídli a obrátili na zpáteční cestu. Po chvilce jsme potkali běžícího Pavla, který nějakou oklikou doběhl dovnitř komplexu a po chvilce pokračoval dál, aby toho oběhl co nejvíce. U spodního chrámu jsme se zastavili u stánků se suvenýry, který sice zavíral, ale když paní, která obsluhovala zjistila náš zájem, tak ještě nechala na půl hodinky otevřeno. Utratili jsme zde za suvenýry velkou část našich wonů a vyrazili zpět k autu. Pokračovali jsme v cestě až do noci, kdy jsme přijeli k templu Boseoksa, který vypadal dost opuštěně. Na parkovišti, kde byla všude dokola rýže jsme se navečeřeli a popojeli kousek výš ke klášteru, kde jsme se na plácku pod stromy utábořili na noc.