14.10 Songvansa, Naganeupseong
Fotky:
- Památník
- Temple Songvangsa
- Tradiční vesnice pro turisty Naganeupseong
Ráno
jsme si u památníku udělali snídani a obdivovali jak v Koreji využívají
farmáři každou volnou plochu pro sušení rýže. Tady to bylo u památníku,
ale jinde to byl třeba jeden pruh silnice nebo volné parkoviště.
Po snídani jsme vyrazili na prohlídku templu Songvansa, který je zároveň školou pro mnichy. Tomáš s Pavlem se dali do hovoru jedním mnichem a vzápětí jsme obdrželi pozvánka na oběd. Provedli nás do uzavřené části, kde jsme si podle vzoru našeho průvodce naložili na talíře z různých hrnců rýži, zeleninu, kimči, polévku a nějakou pálivou pastu. Připomínalo to standardní korejská jídla, která jsme jedli v rodinách, ale nebylo u toho žádné maso. Po obědě jsme dokončili prohlídku templu a pokračovali směrem k vesnici Naganeupseong.
Vesnice je v podstatě skanzen, ve kterém bydlící předvádějí tradiční činnosti a případně přehrávají různá představení pro turisty. Viděli jsme střídání vojenské jednotky, ukázku výroby rýžového těsta a Tomáš si zakoupil misku vařených larev, o kterých tvrdil, že mu moc chutnají. Jeho lákání, abychom ochutnali neodolala Renata a musela konstatovat, že něco tak odporného už dlouho nejedla – no vlastně v poledne v klášteře se jí povedlo sníst ještě něco hnusnějšího. Zdrželi jsme se nejméně 4 hodiny a potom pokračovali k pobřeží. Po cestě jsme projížděli přes čajové plantáže a v jednom obchodě jsme koupili místní čaj.
Po
tmě jsme dojeli k vesnici Yulpo na pobřeží. Po krátké diskusi jestli
ještě pojedeme dál, jsme nakonec zůstali. Při prohlídce městečka jsme
s Renatou narazili na malé fotografické studio. Vzali jsme všechny
paměťové karty a vtrhli dovnitř, přesto že to vypadalo na zavřeno. Po
krátkém rozhovoru majitel pochopil, co po něm chceme a ochotně začal
provádět stahování fotek na DVD. Mezitím se nás ujala jeho žena, uvařila
nám čaj a nabídla kaki – oranžové ovoce, které jsme často viděli na
stromech, ale zatím neochutnali. Bylo přezrálé a docela chutné. Za
vypálení fotek si fotograf vzal W1000 a z několika úklonami nás
vyprovodili ven. V obchodě Family Mart jsme si koupili místní pivo
v dvoulitrové láhvi a potom si na pláži uvařili večeři. Na noc jsme
zalehli na pláži pod sosnami, kde byly podle místního zvyku postaveny
jakési stoly, na kterých si místní pořádají pikniky. Vzhledem k tomu, že
bylo po sezóně, tak jsme si na nich ustlali na noc. Komáři v noci sice
lítali, ale žádná katastrofa.