Korejský výlet

Jižní Korea kolem dokola

10.10 Seoraksan, Naksansa

Fotky:

Nocleh: N.P. Odaesan – camp

Lázně SeoraksanPo snídani na autobusové zastávce jsme vyrazili na výlet národního parku Seoraksan. Park a hlavně cesty v něm jsou silně postiženy povodní, která byla na jaře. Na konci městečka na začátku turistické cesty jsme se všichni napili místní minerálky, která je docela sycená kysličníkem. Pramen teče z malé prohlubně a docela slabě, ale přesto jsme dokázaly naplnit svoje láhve na cestu. Místní provozují zajímavý obchod, prodávají velké prázdné láhve, které si místní turisté mohou naplnit u pramene. Po asi hodině pohodu řekou a okolo řeky jsme se dostali ke klášteru, který byl přímo na břehu, ale dost vysoko, aby ho jarní povodeň nezachytila. Po otevření dveří se ozvaly z reproduktoru mantry, které byli slyšet po celou dobu, co jsme prohlíželi klášter. Pokračovali jsme dále korytem řeky až jsme se dostali do sedla, kde jsme se napili a něco málo snědli. Pokračovali jsme dolů, což vzhledem ke včerejšímu závodu bylo o trochu namáhavější. Za další hodinu a další kopec jsme viděli vodopád, který měl, ale tak málo vody, že sotva tekl. Když jsme sestupovali do údolí k silnici, tak proti nám začali proudit davy korejských turistů, takž na stezce už bylo docela těsno a vyhýbání se nebylo zrovna snadné. U silnice jsme počkali na Toma, který běžel napřed pro auto, které bylo zaparkováno asi o 2 km níže. Seoraksan

Pokračovali jsme směrem k moři na západ. U moře jsme narazili na nádherný klášter u moře, který se nacházel na kopci nad malým městečkem. Klášter se jmenoval Naksansa a byl postaven na skutečně nádherném místě s výhledem na moře. Bohužel v roce 2005 vyhořel a s ním hodně stromů v jeho okolí. Zachovalo se asi 10 budov a několik stromů. Všude byly vysázeny nové stromky a probíhali práce na novostavbách a výkopové práce na archeologickém průzkumu. Zajímavostí bylo, že v areálu byly zdarma automaty na kávu a zřejmě tam i podávali zdarma oběd, který jsme nestihli. Pohledy z altánku nad mořem nebo výhledy od velké sochy budhy na kopci skutečně stály za to. Dobrý vtip byl k vidění podél cesty, kde byly pověšeny reproduktory, ze kterých se ozýval zpěv mnicha a aby to všem bylo jasné, tak na reproduktorech bylo napsáno SKY VOICE. Naksansa - Socha Budhy

Po prohlídce jsme zajeli do města, kde se Pavel chtěl vykoupat a Renata a já jsme chtěli ochutnat místní kuchyni. Všude po městečku byly akvária, kde byla živá nabídka jídla a na volné prostoru na prádelních šňůrách visely olihně – malí bratříčci krakatic. K pozdnímu obědu jsme si v jedné s mnoha jídelen dali polívku, kterou doprovázela miska rýže a celá řada dalších misek s různě pálivým obsahem a pochopitelně s kimči. Za jídlo jsme zaplatili asi W5000 a protože jsme jedli mimo správnou dobu, tak jsme nestihli sraz což se značně nelíbilo Tomovi, ale Pavel se o to déle koupal v moři.

Hned na to jsme se posunuli kolem pobřeží až do parku Odaesan, kde byl kamp vybavený záchodky a venkovními umývárnami. Jako ve všech kempech se zde platí za stan podle počtu osob. Stan pro 3 osoby W3000, stan pro 5 osob W4000 a pro 10 osob W5000. Ten stan pro deset lidí bych chtěl vidět. Spali jsme na parkovišti, kromě Renaty na kterou lezla chřipka a tak spala v autě. V noci byla teplota kolem 10-12 °C, ale hlavně nás nežrali komáři.